| Sraz k odjezdu z Florence měl být v pátek v 9:30. Já jsem ale přijel dřív, na to, jak chodím všude brzo, jen o 45 minut, a tak jsem čekal v metru. První přišel Jirka a hned za ním Lucka. A tak jsme vyrazili na nástupiště. Tam seděl, no vlastně spíš ležel, na lavičce Marek, který měl na uších sluchátka a zavřené oči, aby neviděl kolemuklízející městské služby. Asi kolem čtvrt na deset začali přicházet ostatní. Paní profesorka Kusáková nám řekla, že čtyři lidé nejedou, a tak jsme se toho s Markem prodali. Je docela logické, že Markovi nikdo nevěřil, že prodává letenku na Floridu, a že tam na ní může jíst i v Mckáči. Prodali jsme všechny čtyři, a tak jsme si aspoň vydělali na jídlo, které jsme si sebou nevzali.
Cesta byla již tradičně zábavná, hlavně díky Markovým rýmům. Když jsme dojeli do Hutě a slušně pozdravili venkov, šli jsme do nějakého srubu, kde jsme měli spát. A to by s námi nesměla být paní profesorka Fořtíková, abychom hned našli na vycházku do lesa. Na vycházce jsme se každých padesát metrů zastavovali u kytiček. Takže deset kilometrů jsme šli opravdu dlouho. Nakonec jsme ale došli ještě v pátek. Večer jsme se učili kytičky a potom jsme šli spát do pokoje, ze kterého nás v půl druhé vyhodila jedna z rozespalých profesorek se slovy ať jdeme do svého, a že to ráno vyřídíme. Museli jsme se naučit pět názvů rostlin. V latině.
V sobotu jsme šli také na vycházku, která byla úspěšná, protože se ztratilo jen 20% studentů. Ti se ale večer našli. Tento krásný den jsme my hrdinové trávili v kraťasech, protože mi ráno bylo řečeno, že bude "asi dvacet". Nebylo. Lilo. Ale naštěstí s námi byl "kamarád" paní profesorky Fořtíkové Miloň. To bylo dobré, protože jsme se po večerním učení na zítřejší poznávačku mohli bezpečně tmelit na nenašem pokoji. Kupodivu na nás nikdo nepřišel.
A v neděli se jelo domů. Do Prahy. Pěšky a vlakem. Byla poznávačka a uklízelo se. Teda bohužel ne samo. Před odchodem byly ještě vyhlášeny výsledky soutěže o miss lesa, kterou vyhrála Kamila, druhý byl Marek a třetí Eva. Musím ale říci, že užasné oblečení měli skoro všichni, a že jsme se úžasně bavili pohledy venkovanů, které říkaly: "tyhle sou jako z Prahý, jóó"? A potom jsme už jenom šli a šli a jeli a jeli a jedli zmrzlinu a jeli a spali.
Celkově bych tento výlet shrnul jako nejsprostější v dějinách kvartánek. Kluci jenom korigovali kultovním "drž hubu" s důrazem na drž a hubu. Větu vymyslel (vymyslel??? - pozn. edit.) Marek a byla pronášena jako každá druhá v našem pokoji.
Autor článku: Adam Votava
Další články od tohoto autora
Článek vyšel v neděli 13.5. a zaujal už lidí
|